Včelí produkty
Med
Med zaujímá od dávnověku zvláštní místo mezi
produkty, kterými se lidé živili, zlepšovali a zpestřovali si jimi potravu.
Původ a vznik medu
Včely vyrábějí med tak, že posbírají
nektar, medovici a jiné sladké šťávy obsažené v rostlinných orgánech, které obohatí látkami z vlastního těla, pozmění ve svém trávicím ústrojí a uskladní je v plástech, kde pak tato hmota dozrává v med. Ten slouží včele jako zásobní potrava pro zimní období.
Jako suroviny k výrobě medu slouží
včelám v mírném pásmu
nektar a medovice.
Nektar
Nejčastěji je zdrojem
medu nektar. Je to sekret zvláštních žláznatých orgánů, v květech nebo i mimo květ, zvaných nektarie. Tvar i skladba nektarií jsou pro každý druh rostliny různé.
Nektar přinášený včelami je ukládán bezplánovitě, prozatímně do
buněk plástů.
Včely jej ihned zpracovávají ustavičným přenášením z buňky až do konečného uložení v plástu. Tím, že včely opakovaně nasávají nektar do medného váčku a opětně jej vyvrhují do buněk, obohacují konečný produkt dalším přidáváním enzymů a v menší míře i živočišnými bílkovinami z hltanových žláz.
Zpracování nektaru v med obstarávají mladušky ve stáří 10 - 20 dnů. Létavka, která přinesla plný váček nektaru, se nezabývá jeho dalším zpracováním a vyprazdňuje nektar přímo do buňky. Když je buňka ještě prázdná, rozetře kapičku po dně a po stěně buňky. Zahuštění nektaru probíhá rychle, až skoro do 60%, další zahušťování je zdlouhavější. Včela podle odporu v sání poznává, jak mnoho je nektar zahuštěn a zralý. Do konečného zahuštění nektaru na 80% mladušky stále znovu nasávají a přenášení nektar z buňky do buňky, takže med dozrává přirozenou cestou ve 3 - 4 dnech.
Medy z nektaru označujeme jako nektarové nebo květové.
Medovice
Druhým zdrojem medu je medovice. Oba zdroje medné suroviny - nektar i medovice - mají stejný původ v rostlinné míze, která proudí sítkovicemi vyšších rostlin. Nektar je vylučován rostlinou přímo v nektariích, zatímco medovici získává včela jako látku druhotnou. Je produkována různými druhy na rostlinách sajícího hmyzu, především mšicemi a červci. Je to výchozí surovina pro oblíbený lesní med.
Medy podle původu
Medovicové medy jsou zbarveny tmavě - stupnice zabarvení je od červenohnědého u medů smrkových až po tmavohnědé u medů jedlových, pro něž je charakteristický zelený odstín. Zabarvení je způsobeno kromě jiného i flavonem, který je mateřskou látkou četných žlutých rostlinných barviv.
Podle původu tedy rozeznáváme:
medy nektarové - květové
medy medovicové - lesní
medy smíšené - směs obou těchto medů
Med jako potravina
Med je složen z velké části (70%) z jednoduchých cukrů (hroznového a ovocného).
Složení včelího medu v procentech:
- voda 17,20%
- cukr ovocný 38,19%
- cukr hroznový 31,28%
- cukr řepný 1,31%
- cukry složené 7,31%
- vyšší cukry 1,50%
- kyseliny 0,57%
- proteiny 0,26%
- popeloviny 0,17%
- další složky 2,21%
Vysoký obsah invertovaných cukrů dělá z
medu zásobárnu energie. V této formě cukr přechází přímo do krve a zajišťuje rychlou výživu a náhradu spotřebované energie svalů. Pro tělesně těžce pracujícího člověka, a zejména pro sportovce je med ideálním zdrojem energie.
Med nepotřebují ale pouze těžce tělesně pracující. I u dětí a kojenců se zdůrazňuje jeho velmi dobrá snášenlivost a v neposlední řadě snížený výskyt infekčních chorob. Tyto vlastnosti medu jsou všeobecně známy a vysoce hodnoceny. Můžeme předpokládat, že vynikající účinky medu jsou dány vysokým podílem invertovaných cukrů a obsahem minerálních látek, které se dostanou do celého těla. Především musíme jmenovat vápník, železo, kobalt, fosfor a kyselinu křemičitou.
Pokud
med tak výrazně pomáhá při fyzické námaze a prospívá dětem, není divu, že jej mohou s úspěchem používat jako potravu a poživatinu oslabení a stárnoucí lidé i rekonvalescenti. U těchto lidí je totiž nějakým způsobem nepříznivě ovlivněn celý organizmus. Jednotlivé orgány, jako srdce, játra, ledviny, močové ústrojí, žaludek, zažívací trakt, plíce, krev a v neposlední řadě nervový systém, vyžadují po přestálé nemoci nebo operaci posílení. Vhodným doplňkem léků předepsaných lékařem je med, který působí blahodárně, protože posiluje celý organizmus a podporuje tvorbu krve.
Za zmínku stojí i léčivé účinky medu, projevující se u otevřených, nebo dokonce hnisajících ran všeho druhu. V medu jsou i inhibidy a ty usmrcují bakterie. Ty by mohly být příčinou toho, že i znečištěné rány potřené medem se vyčistí a začnou se hojit.
Dnešní moderní, často stresovaný člověk si rád vezme regenerující a uklidňující potravu, která je navíc chutná. Med znamená vždy obohacení snídaně. Jeho účinky se zvyšují zejména při konzumaci pravidelných menších dávek, jako je chléb namazaný medem, nebo lžička čistého medu. Lžíce medu rozpuštěná ve sklenici vody působí jako uspávací prostředek a urychluje opětovné usínání po přerušení spánku.
Pyl
Pyl je velmi cenným včelím produktem. Včelaři dobře vědí, že dobrý a rychlý rozvoj včelstev záleží na dodávce pylu a nektaru. Bez pylu by
včelstvo zahynulo, krmičky by nemohly vytvářet krmnou šťávu pro plod a výživu pro matku.
Zatímco med svými cukry a sacharidy dodává cukr hroznový a ovocný s příměsí enzymů a minerálních látek, pyl pak poskytuje
včelstvu dostatek bílkovin, látek tukových, četné vitamíny, enzymy a minerální látky. Včelaři vystihli důležitost
pylu pro včely a nazvali jej "včelím chlebem". Mladé včely mladušky krmící plod spotřebují značné množství pylu.
Získávání pylu
Mladé létavky ve stáří 15 - 17 dnů, někdy i mladší, avšak nejméně staré 10 dnů, sbírají pyl hmyzosnubných rostlin, donášejí jej do úlu v rouscích na posledním páru nohou.
Pylové rousky jsou kompaktní bochánky vzniklé vtlačením pylu do prohlubní na zevní straně holení třetího páru nohou, tzv. košíčků.
Snůškou pylu se zabývá asi 30% létavek. Denně vykonají 3 - 5 letů za snůškou pylu. Průměrná doba letu za snůškou pylu trvá asi 70 minut. Včely ukládají zásoby pylu v plástech v podobě polokruhu mezi horním polověncem medovým a oválem plodu. Zásoby pylu bývají zpravidla na jaře úplně vyčerpány.
Včelaři pyl sbírají a konzervují jej podle zvláštního předpisu a získávají jej v pylochytu. Vracející se létavky jsou v tomto zařízení zbavovány
pylových rousků.
Pyl jako potravina a lék
Naši předkové jedli pyl automaticky společně s
medem. Dokud nebyl vynalezen medomet, vymačkával se
med z plástů ručně, takže se do něj dostal i pyl uložený v plástech.
Pyl obsahuje mnoho živin. Kromě bílkovin, volných aminokyselin,cukrů,minerálních látek, vitaminů, antibiotik, růstových a jiných hormonálních látek, obsahuje rovněž tuky a aromatické látky. Přidáme-li k tomu vodu, máme přibližně všechno, co obsahuje med, pouze v jiném poměru a množství, přičemž mezi jednotlivými druhy rostlin jsou výrazné rozdíly. Podle některých odborníků obsahuje pyl všechno, co náš organismus k životu potřebuje.
Účinky pylu:
- zvyšuje chuť k jídlu
- zlepšuje náladu
- ulehčuje duševní práci
- zlepšuje prokrvení mozku
- zlepšuje zrak
- podporuje růst
- v neposlední řadě pomáhá při potížích s prostatou.
Zdroj: Franz Lampeitl: Chováme včely, MUDr.J.Stoklasa: Včelí produkty ve výživě, lékařství, farmacii a kosmetice
Propolis
Propolis má načervenalou až oranžově žlutou barvu.
Včely touto pryskyřicí potahují stěny nástavků, rámky, plástové buňky a neutěsněná místa svého obydlí. Pokud se nějaké zvíře, např. myš, dostane do úlu, je ubodána včelami k smrti a nabalzamována propolisem, aby nedošlo k rozkladu.
Hlavní obsahovou látku propolisu shromažďují
včely z květních pupenů, olší, bříz, jírovce maďalu, topolů, jedlí, borovic, třešní a jiných stromů. Tuto lepkavou
antibiotickou pryskyřici včely smísí s voskem, který vzniká při trávení pylových zrn. Propolis je složen z asi 55% pryskyřic a balzámů, 30% vosku , 10% silic a 5% pylu.
Propolis má mnohostranné účinky. U mnoha poranění slouží jako dezinfekce. Používá se na kuří oka, na stahování dásní a při chorobách horních cest dýchacích.
Dříve se propolis používal na lakování houslí, protože jim propůjčoval zvláště dobrý zvuk.
Mateří kašička
Mateří kašička je krmná šťáva určená
včelím matkám. U lidí je velice žádaná i přes vysokou cenu, protože se o ní tvrdí, že má omlazovací účinek.